Je charakteristickou dominantou městečka Katovic. Kostel, původně románský, byl několikrát přestavován. Generální přestavbu provedl stavitel Thomassio Rossi di Mendrisio, zv. Vlach kameník za Petra Boubínského, pána na Střele. Touto přestavbou, která byla ukončena v roce 1587, byly vneseny renesanční stavební prvky. Původní malá věžička byla nahrazena mohutnou věží zakončenou třemi patry slepých arkád s postavami starozákonních proroků. O 260 let později, v roce 1847, byla věž ještě zvýšena a zakončena jehlanovitou střechou se zkosenými nárožími. Věž je od té doby vysoká 32 m. Mezitím proběhla ještě jedna přestavba a to ve slohu barokním. Týkala se oken, nového hlavního oltáře a kazatelny. V roce 1881 byl hlavní oltář ozdoben obrazem sv. Filipa a Jakuba od M. Kunze. U hlavního oltáře na epištolní straně je zachovalá tumba s postavou rytíře, pod níž je pohřben Petr Boubínský. Zemřel v roce 1600. Pod dlažbou kostela byly hrobky kryté náhrobními kameny se znaky a nápisy. Byly to hrobky pánů Blehů ze Střely, rytířů Boubínských a některých duchovních a jejich rodinných příslušníků. Za faráře P. Josefa Jílka v roce 1940 byly náhrobní kameny vsazeny do západní zdi kostela, aby nebyly dále poškozovány. Kostel patří mezi nejzajímavější stavby románské renesance v Čechách. Na věžních hodinách blesk vyrazil opakovaně číslici 11, a tak se Katovickým smáli, že nemají jedenáctou hodinu. V roce 1771 se pod katovickou věží zastavil průvod císaře Josefa II. při své cestě z Klatov do Vídně. V roce 1812 vítala věž svými zvony císaře Františka I.
Věž je i hlavním motivem znaku městečka Katovic.