Hornické muzeum otevřelo na dole Vojtěch pozoruhodnou výstavu věnovanou kovu, který Březové Hory a celou Příbram proslavil – stříbru. Pojem příbramské stříbro si mnozí spojují se zdejšími doly nebo třeba oltářem na Svaté Hoře, v minulosti byla ale nezanedbatelná část produkce tohoto drahého kovu použita na ražbu minci a medailí. Výstava proto představuje nejen historii dolování a stříbrnou rudu v jejích nejrůznějších podobách, ale především tuzemská platidla od 18. do poloviny 20. století.
Většina vystavených mincí je vyražena ze stříbra nebo mědi, z nich největší jsou tolary o průměru přes 40 mm a váze téměř 29 gramů, naopak nejmenší je slezská grešle z tenkého stříbrného plíšku o průměru 15 mm vážící jen o něco málo přes půl gramu. Mincím se podobají medaile, nejedná se však jen o vojenská či sportovní vyznamenání, ale především ražby k nejrůznějším významným příležitostem ze života společenského, náboženského i k milníkům montánní historie. Patří mezi ně medaile z první poloviny 18. století propagující místní doly nebo zlatník ražený v roce 1875 na památku dosažení 1000 m svislé hloubky na dole Vojtěch.
Výstava by nebyla úplná, kdyby vedle mincí nebyly vystaveny i bankovky, nejstarší z roku 1849. Je tak možné sledovat vývoj grafického provedení i ochranných prvků, obdivovat rozmanitost a krásu bankovek z období první republiky, prohlédnout si vzácné peníze z terezínského ghetta nebo nenáviděnou papírovou korunu, zavedenou při příležitosti měnové reformy v roce 1953. Mezi nejmladší exponáty patří též „peníze“ z tábora nucených prací Vojna.
Nechybí ani další předměty související se světem peněz – dlužní úpisy, dluhopisy, kolky, losy nebo válečné i poválečné výdejní lístky na potraviny. Výstava ukazuje i způsoby uchovávání peněz – 18. století reprezentuje masivní železná pokladnice a hrst mincí ukrytá v zemi, 19. a 20. století nejrůznější peněženky, váčky a kabelky z kůže, textilu nebo papíru, úplně jednoduché nebo náročně zdobené polodrahokamy či titěrnými korálky.
Výstava potrvá do 1. září.